Dokumenty ke stažení:
Přihlášku vytiskněte, podepište, naskenujte a pošlete na email adresu: Po doručení vás budeme rádi informovat o všech činnostech asociace.
Důležité právní předpisy pro zájmové vzdělávání:
Metodiky:
PhDr. Jaroslav Jindra – autor projektu
Rozhodování je důležitou součástí života a je zvláště důležité naučit se, jak rozhodovat správně v raném věku. Ve školní družině jsou děti vystaveny mnoha situacím, kdy musí rozhodnout, co dělat. Může to být při volbě aktivity, kterou si chtějí hrát, nebo při řešení konfliktů s ostatními dětmi. Proto je důležité vytvořit v školní družině pozitivní klima pro rozhodování, aby se děti mohly naučit, jak rozhodovat správně a s důvěrou. K tomu slouží i projekt Rubikon
Rubikon je preventivní projekt, který poukazuje na rizika sázení mladistvých, konkrétně pak kursového sázení. Učí žáky a studenty principům zodpovědného rozhodování a rozvíjí jejich schopnosti rozpoznat a odmítnout potencionální rizika. odkaz na metodiku i na video, pošlu ti ho přes úschovnu Andragogického slovníku).
psychoterapie, supervize, koučink, adiktologie, vedoucí psychologické ambulance pro děti a dorost, odborný garant MŠMT
Definice klíčových pojmů (pro jednotnost výkladu):
Formální vzdělávání
je vzdělávání, které se realizuje ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Typickou vzdělávací institucí je škola. Formální vzdělávání zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. povinné základní vzdělání), nebo určitým skupinám (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělání). Absolvování tohoto vzdělávání je zpravidla potvrzováno certifikátem. Jeho výsledkem je určitý stupeň vzdělání. (zdroj: definice dle Andragogického slovníku).
Zájmové vzdělávání
je vzděláváním dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Pojmem vzdělávání se označuje současně vzdělávání a výchova. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, ve školních družinách a školních klubech. Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty, zabezpečují organizaci soutěží a přehlídek ve spolupráci se školami a dalšími institucemi. Cíle, obsah a výstupy jsou zpravidla úzce napojeny na vzdělávání všech typů škol a je garantováno státem jako součást školského systému. Vzdělávání probíhá podle školních vzdělávacích programů pod vedením kvalifikovaných pedagogů. Neposkytuje sice stupeň vzdělání, zabývá se však aktivitami potřebnými pro rozvoj dětí a mládeže a napomáhá smysluplnému naplňování volného času. Zabývá se aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy.
Neformální vzdělávání
uskutečňuje se zpravidla mimo formální vzdělávací systém, a bez dodatečného uznání příslušným orgánem nebo institucí obvykle nevede k získání stupně vzdělání. Neformální vzdělávání je zaměřeno na osvojování dovedností pro život a přípravu k aktivnímu občanství a zahrnuje jak individuální, tak skupinové učení s kolektivním přístupem. Je celistvé a je zaměřeno na průběh procesu učení a na zkušenosti a činnosti vycházející z potřeb účastníků. Nutnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je účast odborného facilitátora, lektora nebo vedoucího. (zdroj: definice vychází z mezinárodních definicí a z definice uvedené v Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 – 2013).
Volný čas
je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Volný čas je rovněž mimopracovní doba, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště. (zdroj: definice viz RVP ZV).
Klíčové kompetence
představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. (zdroj: definice viz RVP ZV).
Kariérové poradenství
Představuje institucionalizovaný systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi jejich života. Tento komplex představuje služby jak pro jedince, kteří ještě nevstoupili na trh práce, tak pro uchazeče o zaměstnání, kteří si zaměstnání právě hledají, stejně jako pro ty, kteří jsou právě zaměstnáni.
Informální učení
lze chápat jako proces spontánního získávání znalostí, dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností v práci, v rodině a ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si výsledky učení. Informální učení je na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované. (zdroj: Vychází z definice uvedené v Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007